|
|
Myšlení v pojetí Hannah Arendtové
Škardová, Michaela ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Práce se esejisticky zaobírá myšlením v pojetí Hannah Arendtové, kdy jejím ústředním cílem je pojmenovat specifika myšlení této myslitelky, její zdroje inspirace a její pojetí myšlení samotného. Práce se pokouší objasnit, v čem může způsob myšlení Arendtové inspirovat. Východiskem práce je její pojetí vita activa a vita contemplativa, kdy rozlišení mezi těmito dvěma životy slouží jako východisko pro objevování půdy ducha. V souvislosti s duchovními aktivitami je poté hlavním záměrem práce objasňování jedinečnosti tázání v pojetí Hannah Arendtové a poukazování na vlastní povahu myšlení. V práci je nastíněno, proč je důležité se po samém myšlení tázat, a jsou zde naznačena východiska, proč tak Hannah Arendtová vůbec činí. Práce se snaží poukázat na to, jak jsme ve světě skrze myšlení a jakým způsobem je praktický rozum tím určujícím pro dnešní společnost. Vyústěním práce je důležitost tázání se v procesu výchovy. KLÍČOVÁ SLOVA Hannah Arendtová, myšlení, vita activa, vita contemplativa, jednání, řeč, praktické myšlení, smysl, svědomí, tázání
|
|
|
Sociologie Emila Lederera a její přínos pro současnost
Jáchymová Královcová, Magdalena ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Janák, Dušan (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Plzeňský rodák Emil Lederer (1882 - 1939) byl za svého života významným představitelem německých sociálních věd. Patřil k blízkým spolupracovníkům Maxe Webera, přátelil se s Karlem Mannheimem či J. A. Schumpeterem. Jako universitní profesor působil v Heidelberku, Tokiu a Berlíně, po svém nuceném odchodu z Německa založil s Alvinem Johnsonem exilovou universitu při New School for Social Research v New Yorku. Svůj vědecký zájem vždy soustředil na aktuální společenská témata, ke kterým přistupoval objektivně, kriticky a s využitím dostupných empirických dat. Jako jeden z prvních již před první světovou válkou začal analyzovat problematiku nových středních tříd, zabýval se rovněž nezaměstnaností, technickým pokrokem a hospodářskými cykly. V neposlední řadě se věnoval politické sociologii a otázce totalitarismu. Tato disertační práce nejprve na základě studia rozmanitých archivních materiálů podrobně mapuje životní osudy Emila Lederera, které významně ovlivnily jeho vědeckou práci. Ve stěžejní části představujeme Ledererovo poslední a sociologicky nejvýznamnější dílo Masový stát (1940), kterým se zabýváme v kontextu jeho předchozích prací. Srovnání s Původem totalitarismu Hannah Arendtové potvrzuje existující domněnky, že Ledererův text pro ni mohl být nepřiznanou inspirací. V poslední části je potom...
|
|
|
Why Truth Matters? Arendt and Foucault on Truth-telling in Post-Truth Age.
Zhou, Haolin ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Salamon, Janusz (oponent)
Hannah Arendt and Michel Foucault have been controversial with their radical position on their conception of truth. With the rise of post-truth politics, scholars argue that Hannah Arendt and Michel Foucault have contributed to the rise of post-truth politics. In this thesis, the author defends both Hannah Arendt and Michel Foucault. The author argue Arendt's and Foucault's alternative readings on truth have provided significant insights in the post-truth age. Abstrakt Hannah Arendtová a Michela Foucaulta byli s jejich postojem k jejich pojetí pravdy kontroverzní. Se vzestupem postpravdové politiky vědci tvrdí, že právě Hannah Arendtová a Michela Foucaulta přispěli k jejímu vzniku. V této práci autor obhajuje Hannah Arendtovou i Michela Foucaulta. Autor tvrdí, že alternativní čtení Arendta a Foucaulta o pravdě poskytly významné postřehy o postpravdovém období. Keywords Hannah Arendt, Michel Foucault, Truth, Post-truth, Truth-telling, Socrates Klíčová slova Hannah Arendtová, Michela Foucaulta, Pravda, Post-pravdivém, Pravdě, Sókratés Title Why Truth Matters? Arendt and Foucault on Truth-telling in Post-truth Age Název práce Proč na pravdě záleží? Arendt a Foucault o pravdě v post-pravdivém věku.
|
|
|
Foucault and Violence: A Genealogy of National Belonging and Representative Power in Turkey
Maze, Jacob Alan ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Brisku, Adrian (oponent) ; Taglia, Stefano (oponent)
Hlavním cílem této disertační práce je vytvořit nástroje ke studiu formy politického násilí v genealogické metodologii Michela Foucaulta. Toho je dosaženo přeformulováním teorií Hannah Arendtové o násilí a jejich sladěním s Foucaultovým chápáním moci, vědění a zkušenosti. K násilí je zde přistupováno jako ke vztahu, v němž je jednomu subjektu bráněno jiným subjektem dosáhnout vlastní strategie, což postupem času ve společnosti vede k utváření široce pojatých mocenských vztahů či vztahů násilí. V kontrastu s tím se nachází moc, tedy když jeden ze subjektů usiluje o kontrolu nad výsledkem situace, a je v tomto smyslu produktivní. Tato genealogická metoda je užita na případu národní identity, potažmo nacionalismu, v Turecku. Ve snaze vysledovat proces jejího historického vzniku se do středu zájmu této práce dostává Osmanská říše ve svém pozdním vývojovém období. Síť vztahů, postavená na principu loajality a známá též jako moc sultanátu, byla založena na svazcích, uplatňovaných před 19. stoletím. Zatímco jedinec se zavazoval k loajalitě a poslušnosti vládci, ten byl povinován zajistit mu výměnou bezpečnost a prosperitu. V průběhu tzv. dlouhého 19. století se utvořila nová síť mocenských vztahů, a to na základě reprezentace pomocí vzniklých postupů a diskurzů. Termínem reprezentativní moci míním...
|
|
|
Politické myšlení Karla Jasperse
Bojda, Martin ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Županič, Jan (oponent)
Politické myšlení Karla Jasperse - abstrakt Cílem disertace byl výklad myšlení Karla Jasperse jako snahy o objasnění spojnic mezi základními charakteristikami lidského bytí a jeho historickými a politickými dimenzemi. V práci je sledován Jaspersův duchovní vývoj od systematicko-teoretického bádání k angažovanosti veřejného intelektuála. Jako jeho hlavní odkaz je ukázán význam neoddělitelnosti, vzájemné kultivace a osvědčování filosofického založení a historického bytí stejně jako zkoumání. Jaspers je představen jako významný aktér diskusí o problémech německé společnosti od 30. do 60. let 20. století, jehož přínos přitom nespočíval ve filosoficky ,,abstraktnějším" analyzování problémů, nýbrž v odhalování toho, že společenské a politické bytí se neobejde bez filosofické sebereflexe člověka, struktury jeho existence a poznání a z ní vyvozených základních hodnot. Ve svých konfrontacích se situací německé kultury, politiky a společnosti Jaspers obohacoval veřejnou debatu kultivací filosofického a metodického vědomí, kladl důraz na rozlišování podstaty a nástrojů jednotlivých oblastí lidského ducha (věd, náboženství, filosofie, jednání) a na integraci řešení současných problémů do duchovní historie a jednoty lidstva. V práci je analyzován celek Jaspersova díla a působení z hlediska politických konsekvencí a...
|
|
| |
|
|
Fenomén lidské práce v díle Vita Activa Hannah Arendtové: Role lidské práce v procesu akumulace kapitálu a její rozporný vztah k limitní povaze životního prostředí.
Vála, David ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
5 Tématem diplomové práce je fenomén lidské práce a její vztah k životnímu prost edí a p írod v rámci r stov orientovaného kapitalismu. První ást práce pomocí fenomenologické analýzy inných modalit, jak je nacházíme v díle Vita Activa Hannah Arendtové, odpovídá na otázky Co je to lidská práce? Jak se lidská práce liší od zhotovování? Jaký je vztah t chto inných modalit k p írod a životnímu prost edí? Druhá ást analýzy je zam ena na historické prom ny práce v období novov ku, jež se p ekrývá s nástupem pr myslového kapitalismu. Poslední ást pak analyzuje fenomén práce v soudobé environmentální sociologii - role práce v teorii b žícího pásu výroby (Allan Schnaiberg) a teorie akumulace kapitálu (J. B. Foster). Klí ová slova: práce, zhotovování, Hannah Arendtová, fenomenologie, kapitalismus, p íroda, b žící pás, ekonomický r st, akumulace, planetární meze, Alain Schnaiberg The aim of the thesis deals with the phenomenon of human work and its relationship to the environment and nature in the context of growth-oriented capitalism. The first part of the thesis includes phenomenological analysis of the two basic modalities: labor and work, which can be found in the Hannah Arendt's book The Human Condition. Second part of theses descirbe the crossing of those modalities during the modern times. In this part I try to...
|
|
| |
|
|
Sociologie Emila Lederera a její přínos pro současnost
Jáchymová Královcová, Magdalena ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Janák, Dušan (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Plzeňský rodák Emil Lederer (1882 - 1939) byl za svého života významným představitelem německých sociálních věd. Patřil k blízkým spolupracovníkům Maxe Webera, přátelil se s Karlem Mannheimem či J. A. Schumpeterem. Jako universitní profesor působil v Heidelberku, Tokiu a Berlíně, po svém nuceném odchodu z Německa založil s Alvinem Johnsonem exilovou universitu při New School for Social Research v New Yorku. Svůj vědecký zájem vždy soustředil na aktuální společenská témata, ke kterým přistupoval objektivně, kriticky a s využitím dostupných empirických dat. Jako jeden z prvních již před první světovou válkou začal analyzovat problematiku nových středních tříd, zabýval se rovněž nezaměstnaností, technickým pokrokem a hospodářskými cykly. V neposlední řadě se věnoval politické sociologii a otázce totalitarismu. Tato disertační práce nejprve na základě studia rozmanitých archivních materiálů podrobně mapuje životní osudy Emila Lederera, které významně ovlivnily jeho vědeckou práci. Ve stěžejní části představujeme Ledererovo poslední a sociologicky nejvýznamnější dílo Masový stát (1940), kterým se zabýváme v kontextu jeho předchozích prací. Srovnání s Původem totalitarismu Hannah Arendtové potvrzuje existující domněnky, že Ledererův text pro ni mohl být nepřiznanou inspirací. V poslední části je potom...
|
host ::
RSS.